V pondělí nám začaly kurzy španělštiny od university. Ve Španělsku panuje ekonomická krize, proto se v každé třídě nachází kole 40 lidí, což je na výuku jazyka opravdu příliš velká skupina. V mojí skupině je hromada němců, francouzů a pár italů, kteří zvládnou být hlasitější a otravnější než celý zbytek. Za čechy jsem tam jediná, ale je to dobře, alespoň mě to neláká mluvit česky :) Hned první hodinu jsem seděla vedle Ami z Cote d’Ivoire, která mluví jen francouzsky a španělsky stejně jako já, takže o plnohodnotnou konverzaci se opravdu nejednalo. Chvílemi ze sebe vymámila i pár anglických termínů, ale to jen ve chvílích nouze.
V každé budově se nachází cafeteria, ale překvapení bylo, že každá budova se liší cenou a sortimentem. Teď máme kurzy na katedře filologie, která se nachází v několika budovách, přičemž v jedné jsou jiné ceny než v druhé. Uvidíme, jak jsou na tom v biologii:)
Poznávání španělštiny s sebou přináší mnohá překvapení a vtipné výrazy, například co se vám vybaví, když se řekne “mačaka“ (machaca)? Tak přesně tohle děláte když připravujete řízky, naklepáváte :) Od Ricarda jsme se naučili španělské ententyky, zní to opravdu jako zaklínadlo a většina z toho nic neznamená: De tin marin de do pingué, kukara makara titere fue, yo no fui, fue tete, pícale, pícale, qué ella fue. Ententýky dva špalíky, to je normální, ale ve španělštině!! Šílenost.
Myslela jsem si, že moje zmatenost v madridském metru v prvních dnech bude těžko překonatelná, ale dnes jsem byla vyvedena z omylu. Jely jsme do školy na kurzy a vedle nás si v půli cesty přisedl, nějaký očividně student a také cizinec, jak jsme se dozvěděly, z Turecka. Hned se začal ptát, velmi lámanou španělštinou, jak se jmenujeme. Z papírku který si pohotově vytáhl nám přečetl také jak se jmenuje a odkud je a pak se ptal nás, kolik nám je. Bohužel odpovědi už nerozuměl. Poprosil nás tedy o angličtinu, ale ani té nerozuměl, takže z rozhovoru nakonec nic moc nebylo. Jel také na stanici Ciudad Universitaria, ale šel naprosto na druhou stranu i když jsme se mu snažili vysvětlit, že tam jedeme taky. Doufejme, že už nebloudí a našel cestu tam, kam potřeboval.
Žádné komentáře:
Okomentovat